Tepelná vodivosť

Tepelná vodivost je fyzikální vlastnost materiálu, která udává jeho schopnost převádět teplo. Je to míra, jakou se teplo přenáší skrz materiál v odpovědi na teplotní gradient, tedy rozdíl teplot mezi dvěma body. Vyjadřuje se v jednotkách W/m·K (watt na metr na kelvin) nebo v jiných ekvivalentních jednotkách.

Materiály s vysokou tepelnou vodivostí dokáží rychle přenášet teplo a jsou považovány za dobré tepelné vodiče. Naopak materiály s nízkou tepelnou vodivostí přenášejí teplo pomaleji a jsou považovány za tepelné izolanty.

Důležitost tepelné vodivosti spočívá v tom, že ovlivňuje tepelné vlastnosti materiálů a konstrukcí. Při budování a navrhování staveb, tepelná vodivost je klíčovým faktorem při určování tepelného odporu (R hodnota) izolačních materiálů a při zamezování tepelných ztrát. Materiály s vysokou tepelnou vodivostí mohou vést k vyšším tepelným ztrátám a zvýšeným energetickým nákladům na vytápění a chlazení.

Některé příklady materiálů s vysokou tepelnou vodivostí zahrnují kovy, jako je hliník a měď, které jsou dobrými tepelnými vodiči. Naopak skelná vlákna, minerální vlny, pěnový polystyren a jiné tepelně izolační materiály mají nízkou tepelnou vodivost a jsou často používány ke zlepšení tepelné izolace budov a konstrukcí.