PLC

PLC znamená "Programmable Logic Controller" nebo česky "Programovatelný logický automat". Je to elektronické zařízení, které se používá k řízení a automatizaci různých procesů a systémů v průmyslových prostředích. PLC je schopen zpracovávat vstupní signály, provádět programy podle logických a časových podmínek a generovat výstupní signály na základě toho, jak je naprogramován.

Definice PLC:

Programovatelný logický automat (PLC) je elektronické zařízení, které slouží ke sledování stavu vstupních zařízení, provádění logických operací na těchto vstupech podle předdefinovaného programu a generování výstupních signálů pro řízení připojených zařízení a systémů.

PLC se využívá v širokém spektru průmyslových odvětví, jako jsou automobilový průmysl, výroba potravin a nápojů, farmaceutický průmysl, energetika, chemický průmysl a mnoho dalších. Používá se k řízení různých procesů, jako jsou výrobní linky, stroje, roboty, čerpadla, ventilátory, osvětlení, alarmové systémy a podobně.

Fungování PLC:

Vstupy: PLC přijímá signály z různých senzorů a vstupních zařízení. Tyto signály mohou být digitální (například tlačítka) nebo analogové (například teplotní senzory).

Zpracování: PLC provádí program, který je na něm uložen. Tento program obsahuje logické operace, podmínky a časové údaje. Na základě stavu vstupů a toho, jak je program naprogramován, PLC rozhoduje, jaké výstupy má generovat.

Výstupy: PLC generuje výstupní signály, které řídí různé aktuátory a výstupní zařízení. Tyto mohou zahrnovat relé, spínače, motory, ventily a další.

Cyklus: PLC provádí tyto kroky v cyklu, neustále monitoruje vstupy, aktualizuje stav výstupů a reaguje na změny v okolním prostředí.

PLC umožňuje flexibilní automatizaci, protože programy na PLC mohou být změněny nebo upraveny bez potřeby fyzické změny výstroje. To zjednodušuje údržbu, optimalizaci a přizpůsobení systémů měnícím se požadavkům.