Minerál

Minerál nebo nerost je látka (prvek nebo chemická sloučenina), která[1]:

je za normálních podmínek krystalická
přirozeně se vyskytuje v přírodě
má stejnorodé chemické složení (může se však v rámci určitých mezí měnit) a stejnorodé fyzikální vlastnosti v libovolné části (stejnorodou strukturu i na mikroskopické úrovni); samozřejmě se nevylučuje přítomnost vrostlic a jiných poruch v minerálu
Zpravidla se uvádí také, že minerál musí být anorganický (česky neústrojný), ale přestože velká většina minerálů je anorganická, existuje i několik organických (ústrojných) minerálů. Kromě toho se někdy uvádí, že může být jakéhokoli skupenství, čili sem patří i plynyako oxid uhličitý či sirovodík. Dále se někdy uvádí, že musely vzniknout prostřednictvím geologických procesů (tedy na Zemi), ale dnes se už za minerály považují také látky z jiných kosmických těles (Mars, Měsíc, meteority). Minerály jsou materiálem, ze kterého se skládají všechny horniny[2].

Existuje několik substancí považovaných často za minerály, ačkoli porušují výše uvedenou definici, jsou to například:

dvě kapalné látky: rtuť a kapalná voda (někdy se voda v kapalném stavu, na rozdíl od ledu mezi minerály neřadí)
mineraloidy, neboli amorfní anorganické (česky beztvaré neústrojné) látky bez krystalové struktury, které jinak splňují definici minerálu (opál, obsidián); amorfní minerály vytvářejí obvykle kulovité nebo hroznovité útvary
biogenní (tedy v živých soustavách obsažené) materiály, pokud se na jejich formování podílely geologické procesy (např. minerály guana).
Naopak za minerály nejsou považovány:

atmosférické plyny atp. (ty se však někdy za minerály považují, viz výše)
ropa a nekrystalické bitumenové látky; uhlí, ty se však za minerály často považují také
antropogenní (člověkem vytvořené) materiály, geologickými procesy modifikované antropogenní materiály,
látky vzniklé zásahem člověka do přírody (např. produkty hoření uhelných hald), ale naopak za minerály považujeme látky vzniklé přeměnou materiálu hald dolů, na stěnách hornických děl atp.
biogenní materiály, pokud nejsou modifikovány geologickými procesy (žlučové kameny, schránky měkkýšů apod.),
směsi minerálů (horniny)
horniny, což jsou obyčejně mechanické směsi různých minerálů (např. žula se skládá z křemene, živců, slíd a dalších minerálů). Výjimkou jsou monominerální horniny, které jsou tvořeny pouze jedním minerálem (např. mramor se skládá jen ze zrn kalcitu).
Jak je vidět, definice se mírně rozcházejí, důležité ale vždy je, že minerál vznikl přirozenými silami bez lidského zásahu.

Chemické složení minerálu lze vyjádřit chemickou značkou nebo chemickým vzorcem. Věda o minerálech (nerostech) je mineralogie, ve starší literatuře i nerostopis.