kondenzační kotel

Je to kotel, který využívá tzv.režim kondenzace vodní páry obsažené ve spalinách. Kondenzační kotel využívá také teplo obsažené ve spalinách, které by jinak odešlo komínem ven. Snížíme-li teplotu spalin v kotli pod rosný bod (tzv. bod kondenzace), uvolní se ve výměníku kotle skupenské teplo kondenzace vodní páry.

Kondenzační kotel není žádné perpetuum mobile ani nevysvětlitelná technologie. Je to výsledek požadavku na co nejvyšší účinnost při spalování plynu. Nekondenzační technika odchází do historie a pro přímé spalování plynu je dnes nejběžnější kondenzační kotel. Abyste lépe porozuměli jak funguje, uvádíme základní fakta.

Označení kotle jako „kondenzační“ vychází z kondenzace (srážení) vodní páry ze spalin. Při spalování zemního plynu se vzduchem obsahují spaliny dvě hlavní složky: CO2 a vodu.

Voda je ve spalinách obsažena ve formě vodní páry.V minulosti se tato vodní pára nedala využít, a proto byla bez užitku odváděna komínem do ovzduší. Teplota spalin se pohybovala od 120 do 180 °C.

Stoupající cena paliva vytvářela tlak na co nejvyšší účinnost při spalování plynu.

Logickým krokem bylo tedy využití právě této vodní páry ze spalin.

Toho se dosáhlo konstrukčními změnami kotle, a to hlavně:

– přizpůsobením hořáku a výměníku tak, aby se přímo ve spalovacím prostoru mohla nacházet voda,
– připojením spalovací komory přes sifon na kanalizaci pro odvedení kondenzátu,
– úpravou komínové části pro přítomnost vody.
Takto vznikl kondenzační kotel. Teplota spalin klesla na hodnoty od 40 do 65 °C.

Celková účinnost kotle se zvýšila těmito složkami:

Teplo získané kondenzací 11% + Snížením teploty spalin 7% = zvýšení účinnosti o 18%.

V minulosti se s energií kondenzátu nepočítalo, a proto z matematického hlediska dnes vychází účinnost kotle až 108%. Ovšem pokud o celé energii obsažené v zemním plynu uvažujeme fyzikálně, je účinnost kondenzačního kotle 98%. Na celkovou účinnost má vliv i správná montáž, o které si přečtěte více v článku.

Na první pohled je provedení klasického a kondenzačního kotle u mnoha výrobců naprosto stejné. Nezkušený zákazník nepozná rozdíl.

Prvním rozdílem je ale cena. Kondenzační kotel je kvůli své konstrukci dražší než prostý atmosférický kotel.

Druhý rozdíl je již zmiňovaný odvod kondenzátu (obvykle hadičkou z kotle ve spodní části). Třetím rozdílem je provedení komína, kde je u kondenzačního kotle použita plastová polypropylenová trubka. Kondenzační kotel má vždy ventilátor, protože teplota spalin je nízká a komín by neměl dostatečný tah.

Ventilátory se ale montují i ​​do klasických kotlů. turbo. Také slouží k překonání odporu komínové části. Proto se netřeba dát zlákat nízkou cenou klasického turbo kotle, provozní náklady již za pár let „vrátí“ rozdíl ceny.