klimatizace
Klimatizace (označovaná zkratkou AC z anglického air conditioning) je úprava kvalitativních parametrů vzduchu v uzavřených prostorách nebo zařízení (systém zařízení) pro takovou úpravu a rozvod takto upraveného vzduchu. Hlavním znakem klimatizace je úprava teploty a vlhkosti vzduchu, čímž se odlišuje od ventilace, která zajišťuje pouze výměnu vzduchu za čerstvý.
Klimatizace je někdy nezbytná, například v nemocnicích, některých vlacích nebo v některých druzích dolů.
Princip
Schéma chladicího okruhu:
1. kondenzor 2. expanzní ventil 3. výparník 4. kompresor
Klimatizační zařízení pro vytvoření tepelné pohody v místnosti využívá principu chladicího okruhu, který tvoří následující děje:
komprese (stlačení plynů)
zkapalňování (kondenzace)
vypařování
V 1. fázi jsou páry chladicího média přivedeny do kompresoru, kde jsou stlačené (a důsledkem stlačení i zahřáté).
Ve 2. fázi je chladicí médium při vysoké teplotě a tlaku přivedeno do výměníku – kondenzátoru, kde je ochlazováno okolním vzduchem (médium kondenzuje). Uvolněné teplo je odváděno do venkovního prostoruventilátorem.
Ve 3. fázi je kapalina transportována přes kapiláru, nebo expanzní ventil, za kterým se prudce sníží tlak, a tím i teplota. Médium pokračuje do dalšího výměníku – výparníku. Kapalina se začne odpařovat, čímž odebírá teplo z prostoru výparníku, zpravidla ochlazované místnosti. K distribuci studeného vzduchu do místnosti slouží ventilátor, který je umístěn u výparníku. Potom je chladivo v plynném skupenství přivedeno do kompresoru a cyklus se opakuje.
Otočením proudění chladiva v systému pomocí čtyřcestného ventilu se výparník a kondenzátor vymění, což umožní na vnitřní jednotce v kondenzátoru předávat teplo a tedy místnost vytápět.
Typy zařízení
Vnitřní jednotka split klimatizace
Split systémy
Split klimatizační systémy, určené pro jednu místnost, sestávají z odděleného kondenzátoru s kompresorem, který se nachází ve venkovním prostředí a vnitřní jednotky, která obsahuje výparník. Navzájem jsou propojeny měděným izolovaným potrubím, které vede chladicí médium.
MultiSplit systémy
MultiSplit klimatizační systémy určené pro více místností (většinou 2 až 5), sestávají z odděleného kondenzátoru s kompresorem, který se nachází ve venkovním prostředí a více vnitřních jednotek, které obsahují výparníky. S venkovní jednotkou je každá vnitřní jednotka propojena měděným izolovaným potrubím, které vede chladicí médium. Každá vnitřní jednotka je individuálně ovládána vlastním ovladačem, ale všechny vnitřní jednotky běží ve stejném režimu (chlazení nebo vytápění).
Twin, Tripple a DoubleTwin systémy
V případě, že je místnost velká nebo značně členitá je možné použití Split systému, ve kterém se chladící výkon vnitřní jednotky rozdělí na dvě, tři nebo až čtyři vnitřní jednotky, čímž se zajistí rovnoměrnější rozložení distribuce chladu nebo tepla v místnosti. Propojovací potrubí vedené od venkovní jednotky se v místnosti rozdělí na více větví v rozbočovačích (refnetech) a připojí se k němu vnitřní jednotky. Všechny vnitřní jednotky mají společný ovladač a pracují najednou se stejnými parametry a nastaveními.
Mobilní
Mobilní split klimatizace
Mobilní split systém tvoří vnitřní jednotka na kolečkách propojená flexibilními trubkami s venkovní jednotkou, podobně jako u pevně nainstalovaných split systémů.
Mobilní hadicová klimatizace]
Celou klimatizaci tvoří jedna jednotka na kolečkách, která obsahuje kondenzor i výparník. Odvod kondenzátorem zahřátého vzduchu je zajištěn ventilátorem, který je napojen na hadici, která se musí vyvést do venkovního prostředí. Nevýhodou tohoto typu klimatizace je její snížená účinnost, neboť k ochlazování kondenzátoru používá vzduch z klimatizované místnosti. Z toho vyplývá další nevýhoda, že tento typ klimatizace neustále odčerpává vzduch z místnosti a tím vytváří podtlak, který způsobuje pronikání neklimatizovaného vzduchu do místnosti.
Existují také mobilní klimatizace se dvěma hadicemi, které řeší tyto nevýhody. Druhá hadice slouží k přívodu vzduchu z vnějšího prostředí k ochlazování kondenzátoru. Zároveň tím nevzniká v místnosti podtlak, neboť klimatizační jednotka vzduch v místnosti jen recirkuluje.
Okenní klimatizace
Okenní klimatizace se montuje přímo do okna místnosti. Výparník se nachází v prostoru místnosti a kondenzor je v kontaktu s vnějším prostředím.
VRV (VRF) systémy
VRV (VRF) klimatizační systémy jsou určeny pro více místností (až do 64), sestávají z odděleného kondenzátoru s kompresorem, který se nachází ve venkovním prostředí a více vnitřních jednotek, které obsahují výparníky. Propojovací potrubí vedené od venkovní jednotky se v budově rozdělí na více větví v rozbočovačích (refnetech) a připojí se k němu vnitřní jednotky. Každá vnitřní jednotka je individuálně ovládána vlastním ovladačem. Celá systém může být doplněn centrálním ovladačem případně zařízením na rozpočítávání nákladů (spotřeby).
VRV (VRF) tepelné čerpadlo
Systém umožňuje režim chlazení nebo vytápění. Systém je dvoutrubkový.
VRV (VRF) s rekuperací tepla
Systém umožňuje režim současného chlazení i vytápění, čímž umožňuje přečerpávání energie v rámci budovy. Systém je třítrubkový (případně i 2 trubkový). Vnitřní jednotky jsou připojeny přes BS-boxy, ve kterých se přepíná požadovaný režim.
Vliv na zdraví
Klimatizace (s filtrováním vzduchu, úpravou vlhkosti) se používá v místech se zvýšenými nároky na čisté a hypoalergenní prostředí, jako jsou operační sály a nemocniční prostory. Při extrémně teplém počasí dokáže zabránit dehydrataci a kolapsům z přehřátí organismu.
Nesprávné používání klimatizace vlivem cirkulujícího vzduchu nastaveného na extrémně nízké teploty a špatným směrem může vést k vysychání očí a jejich pálení, bolestem hlavy, ztuhlým krčním svalům, vysušené kůži, angíně, zhoršení astmatu a podobně. Zásadním opatřením je vyhýbání se tepelným šokům při přechodech mezi klimatizovaným a vnějším prostředím. Zanedbaná údržba klimatizačních zařízení, zejména výměna filtrů, může vést ke znečišťování klimatizovaného vzduchu. Nejrizikovější je šíření choroboplodných mikroorganismů, zejména Legionelly.[1][2]