Akustický tlak

Akustický tlak je fyzikální veličina, která popisuje tlak zvukových vln na plochu. Je to změna tlaku způsobená kolísáním molekul prostředí, ve kterém se zvuk šíří. Akustický tlak je jednou z klíčových charakteristik zvuku a měří se v pascále (Pa).

Definice akustického tlaku: Akustický tlak (označuje se písmenem p) je definován jako síla, která působí kolmo na jednotku plochy vzhledem ke směru šíření zvuku. Vyjadřuje, jak silně zvukové vlny účinkují na danou plochu.

Rozdělení akustického tlaku:

Střední akustický tlak (rms tlak): Střední akustický tlak, označovaný jako rms tlak, je časově průměrný akustický tlak, který se používá k vyhodnocení úrovně zvuku. Vyjadřuje střední hodnotu tlaku během určitého časového intervalu.

Maximální akustický tlak (peak tlak): Maximální akustický tlak, označovaný jako peak tlak, představuje maximální hodnotu tlaku, které zvuková vlna dosáhne. Může to být důsledkem impulsních nebo dočasných šokových zvuků.

Minimální akustický tlak: Minimální akustický tlak je nejnižší hodnota tlaku, kterou dosáhne zvuková vlna.

Akustický tlak se měří pomocí zvukových měřičů, známých jako decibelové měřiče, které převádějí tlakové vlny na zvukovou úroveň vyjádřenou v decibelech (dB). Tento údaj je užitečný při měření hlasitosti a intenzity zvuku, například při hodnocení hlučnosti různých prostředí nebo při zjišťování dodržování hladin hluku v průmyslových nebo životních prostředích.